MTB maraton města Chýnov 2020

Úvod

Zatím největší letošní účast borců z týmu byla k vidění na MTB maratonu v Chýnově. Jmenovitě Ivan, Libor, Zdenda, Milan a Honza Janák. Poslední tři jmenovaní jsou nováčky v našem týmu a byl to tak jejich první závod v našich týmových barvách. Podrobnější popis závodu od našich závoďáků si můžete přečíst níže v článku :)

Popis závodu

Jan Janák:

Pár závodů už jsem sice za život objel, ale tohle byla teprve moje druhá dlouhá trať. A zase to byla pěkná blbost. Vůbec nevím, proč jsem nejel klasicky krátkou. Nejspíš jsem se chtěl předvést v novém týmu kam mě Ivan naverboval stejně jako kaprál Janka v pohádce S Čerty nejsou žerty. Tak se těším na ty přehlídky, parády a hlavně: peníze! :-) Nechtěl jsem, aby si o mne kluci z týmu (Ivan, Zdenda, Libor, Milan a fotograf se stativem místo ruky Kája) mysleli, že jsem máslo. Místo toho vyšlo najevo, že jsem pěkný sádlo. Stejně jako Jarda Jágr trénuje se zátěžovou vestou, tak já trénuju se zátěžovou vanou, jen s tím rozdílem, že já si ji nemůžu jen tak sundat a ty kila byly prostě znát. Do kopců se jim moc nechce a těch bylo v Chýnově dost. Horko mi taky moc nesedí, takže už mi chybělo jenom koření na grilované Kuře a bylo to komplet. Jinak trať krásná, organizace parádní, výsledky kluků taky! Nikdo se nezranil a všichni dojeli do cíle, takže spokojenost. V sobotu vyrazíme do Jistebnice. Na krátkou trať, ale pořád s vanou :-)

Ivan Suč:

Panovalo horko a před závodem si naši členové řekli, že pojedou spolu, pokud to půjde a potkají se na trati. V zaváděcím kole se tahle taktika povedla lídrovi týmu Ivanovi a Zdendovi. Oba borci spolupracovali až do cíle a vyhověli si skoro po celou dobu. Cca 3 km před cílem, když Ivan už byl takzvaně ve smrti, jak s oblibou říká, tak ve Zdendovi bouchly saze. Ivan věděl, že tohle vražedné smrtící tempo nezachytí, a tak zařval: „Zdendo, trhej.“ Zdenda Michálek po celou dobu závodu poslouchal pokyny lídra týmu a v cíli říkal, že pocitově je to jeho nejlepší závod. Akorát Ivan v největší louži před cílem udělal jezdeckou chybu a lehl do bahna. To ho zchladilo v tom úmorném vedru a začal stihat 7mi člennou skupinu, která ho po jezdecké chybě předjela. Ivan se následně naštval sám na sebe a začal skupinu ve smrti stíhat. V posledním technickém sjezdu mu všichni koukali na záda až do cíle. Všem patří dík za hezky strávené odpoledne s PK Sport.

Zdeněk Michálek:

Trať v Chýnově docela znám, ale přes panující hrozné horko jsem z ní měl respekt. Start byl docela v klidu, startovali jsme někde z druhé poloviny startovního pole. Po výjezdu ze zaváděcího kola se mi podařilo dojet v prvním stoupání lídra týmu Ivana, který jel několik pozic přede mnou. Od této doby jsme spolu jeli téměř celý závod a opravdu si pomohli a vyhověli. Ivan mi pomohl hlavně v úvodních rovinatějších pasážích, já jsem se mu snažil pomoct v kopcích ve druhé části. Jelo se nám fakt parádně i v tom horku. Jediný problém jsem měl na první občerstvovačce, kde jsem musel zastavit a doplnit jediný bidon, který jsem vezl. Bohužel druhý na bajka nedám. Škoda, zde jsme přišli o hezkých pár pozic. Dále jsme si navzájem pomáhali až před posledním kořenovým stoupání, kde měl Ivan drobný problém v poslední bahenní laguně. Zde, asi 3km před cílem, na mě Ivan křikl ať jedu a já vyrazil do posledního stoupání stíhat několik borců jedoucích přede mnou. Kupodivu jsem měl ještě dost sil borce předjet a v klidu dojet osamoceně do cíle. Závod jsem si moc užil, asi jeden z mých nejlepších. Velké poděkování patří lídrovi týmu Ivanovi, který mi hodně pomohl a jel i v tomto místy těžkém bahnitém terénu skvěle. Dále moc díky ostatním borcům týmu Milanovi, Honzovi a Liborovi za fantastické výkony a také Karlovi za krásné fotky a další pomoc.

Milan Havlík:

Můj první závod tohoto druhu... na startu jsem nervózní z toho co mě bude v takovém počtu startujících čekat a tak jsem po odmávnuti opatrný a neriskuji v draní se dopředu... Vidím kolegy z týmu Ivana i Zdeňka a říkám si po zaváděcím kole je dojedu. Na konci zaváděcího kola dojíždím Honzu a jedu za ním, po výjezdu do do kopce na mě Honza křikne "jeď, jeď..." A tak vyrážím do samotného závodu... No a.... Pak.... V prvním delším sjezdu sahám po jediném bidonu, který jsem měl , ale ten nikde... Vypadl mi v zaváděčce... "do prdele... co teď"... Rozmýšlím, zda za to vzít a co nejrychleji dojet Ivana, který by mohl mít láhev navíc... Nebo zvolnit, počkat na Honzu a držet se s ním... Nakonec volím střední tempo s cílem dojet na občerstvovačku a uvidíme co dál... Konečně... asi 16 km a já se poprvé napiji... Říkám si "to asi nedám bez vody, počkám na Honzu..." Ale jak projížděli závodníci kolem... nechtěl jsem to vzdát... nasedám a pojedu co to půjde... Dojel jsem ty, co mě předjeli přes občerstvovačku a zatím dobrý... 25 km... začíná mě bolet hlava... Bohužel po datázáni dvou kolegů na trati, zda nemají vodu na "polknutí"... nemají.. nebo prý málo.. Druhá nucená zastávka, která mě stála desítky vteřin byla na lesní cestě, kdy jsem musel zout tretru, sundat ponožku a odstranit část tejpu, který se mi dostal pod prsty... Noha brní až k tříslu a nejde ani stát ve sjezdech... Pokračuji dál.. hlavně dojet... říkám si... Poslední zastávka byla na druhé občerstvovací stanici... také i druhé napiti se v závodě... Uvolňuji opět botu a ztrácím další vteřiny... Zbytek závodu jsem dojel už "v pohodě"... Co závěrem... Závod úžasný.. Trasa... lidé.. kluci z týmu... Nasbírané zkušenosti k nezaplacení... Udělal bych teď tisíc věcí jinak... A hlavně... těším se na další závody!!!

Výsledky

Zdeněk: čas 02:13:51; 9. místo v kategorii, celkově 69. místo

Ivan: čas 02:15:16; 21. místo v kategorii, celkově 74. místo

Milan: čas 02:21:59; 25. místo v kategorii, celkově 90. místo

Honza: čas 02:30:32; 26. místo v kategorii, celkově 103. místo

Libor: čas 02:32:40; 42. místo v kategorii, celkově 107. místo